Morava, křižovatka vodních cest

    Slyšeli jste někdy o výstavbě Dunajsko-oderského průplavu a jeho spojení s Labem u Pardubic? O jeho výstavbě rozhodl vodocestný zákon ze dne 11. června 1901 a počítal s jeho výstavbou v letech 1904-1924. Těžko v rychlosti shrnout všechny důvody, které vedly k tomu, že se stavba nerealizovala, přesněji řečeno, zatím. Podíváme-li se na mapu splavných vodních cest Evropy, uvidíme, že by jeho výstavba byla vhodným doplňkem této sítě. Málokdo má v povědomí, že se lodí bez problémů dostanete např. ze švýcarské Basileje do Vídně, z Paříže do Bruselu či Berlína. Pokud se však loď vydá z polského námořního přístavu ve Štětíně a chce dosáhnout Černého moře, musí obeplout naši republiku obrovským obloukem, urazit značné množství kilometrů západním směrem a přiblížit se až belgické hranici, odkud teprve může zamířit původně zamýšleným jihovýchodním směrem… Cestu lodí z Prahy do Vídně si je lépe raději nepředstavovat.

    Ve znovu sjednocené Evropě přitom vodní cesty nabývají stále většího významu a do popředí stále vystupuje mnoho předností vodní dopravy. Byť je možné vést různé polemiky o přesné trase průplavu, jedno je zcela jisté: Moravská brána je nejnižším místem pro rozvodí Odry a Dunaje v rámci Evropy a tím je základní směr trasy determinován. Mohlo by se zdát, že Baťův kanál, naše nejznámější vodní cesta pro sportovní a rekreační plavbu, která kopíruje směr průplavu Odra-Dunaj, byla stavěna Tomášem Baťou již jako součást této evropské vodní cesty. Nebylo tomu tak: byť původní plány byly smělejší, byl postaven pouze mezi Rohatcem a Otrokovicemi a to s parametry, které již ani v době výstavby neodpovídaly cestě celoevropského významu . Po dokončení sloužil "Baťák" hlavně pro přepravu lignitu do teplárny ve Zlíně a pro zavlažování.

     To však neznamená, že v této oblasti nejsou stavby, které by se nedaly při výstavbě průplavu Odra – Dunaj použít. V období mezi válkami totiž došlo na řece Moravě k řadě zásahů, které sice neměly být součástí zamýšleného průplavu Dunaj – Odra – Labe a byly motivovány protipovodňovou ochranou, zavlažováním, zajištěním splavnosti v rámci Baťova průplavu, využitím vodní energie avšak paradoxně se nyní ukázaje, že se i při současném pojetí dají četné objekty a úseky využít. Představují sice nesouvislé, avšak více nebo méně hotové prvky vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe.

     Ponechme mnoho aspektů, které by tato stavba přinesla - i jejich stručný výčet a charakteristika by byla velmi obsažná. Nechme se unést alespoň jediným. Dnes izolovaný Baťův průplav by byl napojen na evropskou vodní síť a díky místům napojení by byly možné okružní plavby pro malá sportovní plavidla, představme si plavbu Baťovým průplavem, řekou Moravou, průplavem Odra – Dunaj a tak po několika dnech plavby připlouváte do svého výchozího přístavu ve Vnorovech z opačného směru…